|
|
Určování rodičovství
Hrušáková, Alexandra ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
Určování rodičovství - Alexandra Hrušáková Abstract Tématem této práce je Určování rodičovství. V této práci na tuto problematiku nahlížím jednak prostřednictvím české úpravy obsažené v zákoně o rodině, na druhé straně nabízím i srovnání s úpravou v jiných státech. Tato práce se dělí na dva zásadní úseky, kterými jsou určování mateřství a určování otcovství, jak to plyne z biologických rozdílů, které mezi ženami a muži jsou. Dále je tato práce dělena do deseti kapitol, které se konkrétně zaměřují na jednotlivé úseky a jednotlivá témata. Úvodní kapitola nastiňuje význam zásadních pojmů a vymezuje subjekty vztahu, tedy dítě a rodiče, včetně práv a povinností, které těmto subjektům vznikají. Navazující kapitola pojednává o obsahu práva znát svůj genetický původ, jeho prameny a významem. Tato kapitola je velmi podstatnou součástí celé práce, neboť právo znát svůj genetický původ je spojnicí celého tématu určování rodičovství. Konečně třetí a čtvrtá kapitola jsou věnovány otcovství, tedy právní úpravě určování a popření. Jde o velmi závažné instituty z hlediska statusu dítěte. Otcovství je určováno na základě tří právních domněnek. Popírání otcovství slouží k tomu, aby otec zapsaný v matrice mohl být z tohoto dokumentu vymazán. Je to prostředek ochrany muže, který se domnívá, že není otcem konkrétního dítěte....
|
|
|
Promítnutí práva znát svůj původ do českého právního řádu (kritická studie)
Morongová, Tereza ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Abstrakt, klíčová slova Práce se zabývá analýzou platné a účinné české právní úpravy ve vztahu k právu dítěte znát svůj původ. Samostatně je pojednáváno o obsahu práva dítěte znát svůj původ, adresátech právní úpravy, čl. 7 Úmluvy o právech dítěte a české výhradě k tomuto článku, dále pak o dotčených českých právních předpisech a jejich reformách. Pozornost je věnována problematice určování rodičovství. Obsahem práce je především rozbor problematiky asistované reprodukce, náhradního (surogátního, surogačního) mateřství, osvojení, anonymních a utajených porodů, a babyboxů ve vztahu k ochraně práva dítěte znát svůj původ. Cílem je kriticky zhodnotit účinnou právní úpravu, upozornit na její nedostatky a nastínit možnosti jejího dalšího vývoje, neboť právu dítěte znát svůj původ a jeho ochraně není v českém právním řádu věnována dostatečná pozornost. Některé výše uvedené instituty nejsou zákonem upraveny vůbec, u jiných je upřednostňována anonymita biologických rodičů dítěte. Pouze u osvojení došlo rekodifikací občanského práva k pozitivnímu vývoji, nicméně i v této oblasti lze spatřovat určitá pochybení a nedostatky zákonné úpravy. Klíčová slova: právo znát svůj původ, asistovaná reprodukce, náhradní mateřství, surogátní mateřství, osvojení, anonymní a utajené porody, babybox
|
|
|
Promítnutí práva znát svůj původ do českého právního řádu (kritická studie)
Morongová, Tereza ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Abstrakt, klíčová slova Práce se zabývá analýzou platné a účinné české právní úpravy ve vztahu k právu dítěte znát svůj původ. Samostatně je pojednáváno o obsahu práva dítěte znát svůj původ, adresátech právní úpravy, čl. 7 Úmluvy o právech dítěte a české výhradě k tomuto článku, dále pak o dotčených českých právních předpisech a jejich reformách. Pozornost je věnována problematice určování rodičovství. Obsahem práce je především rozbor problematiky asistované reprodukce, náhradního (surogátního, surogačního) mateřství, osvojení, anonymních a utajených porodů, a babyboxů ve vztahu k ochraně práva dítěte znát svůj původ. Cílem je kriticky zhodnotit účinnou právní úpravu, upozornit na její nedostatky a nastínit možnosti jejího dalšího vývoje, neboť právu dítěte znát svůj původ a jeho ochraně není v českém právním řádu věnována dostatečná pozornost. Některé výše uvedené instituty nejsou zákonem upraveny vůbec, u jiných je upřednostňována anonymita biologických rodičů dítěte. Pouze u osvojení došlo rekodifikací občanského práva k pozitivnímu vývoji, nicméně i v této oblasti lze spatřovat určitá pochybení a nedostatky zákonné úpravy. Klíčová slova: právo znát svůj původ, asistovaná reprodukce, náhradní mateřství, surogátní mateřství, osvojení, anonymní a utajené porody, babybox
|
|
|
Určování rodičovství
Hrušáková, Alexandra ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
Určování rodičovství - Alexandra Hrušáková Abstract Tématem této práce je Určování rodičovství. V této práci na tuto problematiku nahlížím jednak prostřednictvím české úpravy obsažené v zákoně o rodině, na druhé straně nabízím i srovnání s úpravou v jiných státech. Tato práce se dělí na dva zásadní úseky, kterými jsou určování mateřství a určování otcovství, jak to plyne z biologických rozdílů, které mezi ženami a muži jsou. Dále je tato práce dělena do deseti kapitol, které se konkrétně zaměřují na jednotlivé úseky a jednotlivá témata. Úvodní kapitola nastiňuje význam zásadních pojmů a vymezuje subjekty vztahu, tedy dítě a rodiče, včetně práv a povinností, které těmto subjektům vznikají. Navazující kapitola pojednává o obsahu práva znát svůj genetický původ, jeho prameny a významem. Tato kapitola je velmi podstatnou součástí celé práce, neboť právo znát svůj genetický původ je spojnicí celého tématu určování rodičovství. Konečně třetí a čtvrtá kapitola jsou věnovány otcovství, tedy právní úpravě určování a popření. Jde o velmi závažné instituty z hlediska statusu dítěte. Otcovství je určováno na základě tří právních domněnek. Popírání otcovství slouží k tomu, aby otec zapsaný v matrice mohl být z tohoto dokumentu vymazán. Je to prostředek ochrany muže, který se domnívá, že není otcem konkrétního dítěte....
|
|
|
Právo na respektování soukromého a rodinného života v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva
Jandáčková, Tereza ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
A B S T R A K T Cílem této diplomové práce je vysvětlení litery a aplikace článku 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (Úmluva) z pohledu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Rozsah článku 8, který zaručuje právo na respektování soukromého a rodinného života, je velice široký, proto se diplomová práce zabývá především problematikou týkající se práva dítěte znát svůj původ a informace o svém raném dětství. Zejména se snaží nastínit, jakým způsobem ESLP vnímá a řeší střet práva dítěte znát svůj původ s právem rodiče na zachování identity. Diplomová práce je členěna do pěti kapitol, na kterých lze objasnit jednotlivé aspekty aplikace článku 8 Úmluvy. Tyto kapitoly jsou propojeny zejména pomocí rozsudků Gaskin, Mikulić, Odiévre, Jäggi a Phinirikadou, které se týkají práva dítěte znát svůj původ. Kapitola 1 podává obecný úvod do ochrany lidských práv na evropské úrovni a rozebírá Úmluvu a ESLP. Cílem kapitoly 2 je nastínit samotnou podstatu článku 8 a ukázat, jakým způsobem, za jakých podmínek a kritérií bude článek 8 aplikován právě při střetu práva dítěte znát svůj původ a práva rodiče na zachování identity. Nejdříve je zde objasněno pojetí článku 8 a dále definován rozsah tohoto článku z hlediska práva na respektování soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence. V této...
|
host ::
RSS.